Login

Vyjmenovaná slova

Podstatnou část učiva třetího ročníku tvoří vyjmenovaná slova. Naučit se je správně používat není vůbec jednoduché a děti to stojí spoustu úsilí a trpělivosti. Paní učitelku zajímalo, jestli děti zvládnou vymyslet příběh, ve kterém správně použijí co nejvíce vyjmenovaných slov po P. A sešly se vskutku pěkné příběhy:

Pytláci

Honzík Frey

 

Byla jedna netopýří jeskyně, ve které bydlel netopýr Spytihněv se svým kamarádem slepýšem. Jednoho dne v lese pytlačili pytláci, uviděli jeskyni, šli se tam podívat a uviděli netopýra Spytihněva i se slepýšem. Chytili je a svázali je do pytle. Nakonec to bylo pytlákům líto, zpytovali svědomí a netopýra i slepýše pustili na svobodu.

 

Pyšná kobyla

Simonka Bětíková

 

Jedna kobyla byla pyšná, protože měla zlaté kopyto. Kopyto se třpytilo a všichni říkali, že je krásné. Kobyla se pýřila a nad každým ohrnovala pysk. „Měla by zpytovat svědomí“, říkal si netopýr. Chtěl, aby kobyla za svou pýchu pykala. Dal do pytle slepýše a hodil pytel na cestu. Kobyla šla po té cestě, okusovala pýr, až o pytel klopýtla. Lekla se, pytel se sám hýbal.“ Co to jsou za kouzla?“, rozčepýřila se kobyla. Chtěla kopnout do pytle, ale ukopla si zlaté kopyto. Zlato se slouplo. A slepýš s netopýrem? Ti se radovali, že kobyla už nebude nad nikým ohrnovat pysk.

Babiččin dvoreček

Filip Škrdla

 

U babičky na dvoře chodí pyšný páv, kterému se třpytí paví pero. Kohout se čepýří, když mu babička donese pytel s obilím. Babička má i koně, který má velký pysk, a kopyto, o které občas klopýtne. V noci zase u babičky na půdě létají netopýři. Na malém dvorku má babička i zahrádku s květinami, které opylují včely. Nejraději mám od babičky okurky, které ale často ožírají slepýši.

 

O slepýšovi

Andrejka Motáčková

 

Byl jednou jeden malý slepýš, který neměl žádné kamarády. Jednou potkal Kubu a Pepu. To byli netopýří bratři a bydleli v malé netopýří jeskyni. Jednoho dne se malý slepýš zeptal maminky, jestli by nemohl přespat u netopýřích bratrů. Maminka mu vysvětlila, že je moc nezná, slepýš pochopil, že maminka má pravdu, tak šel do svého pokoje.

Pyšný netopýr

Nela Pokorná

 

Byl jednou jeden netopýr a ten byl pyšný, protože měl třpytivá křídla. Jednou vyletěl ven a při večerním letu se díval dolů. Tam uviděl klopýtajícího koně s bolavým kopytem a s velkým pyskem. Pak ještě uviděl slepýše na třpytivém kameni a vedle kamene rostl strom a na tom stromě seděl načepýřený pták. Letěl dál, až přiletěl do města a uviděl pána za mřížemi. Ten pán tam za něco pykal a zpytoval své svědomí. Netopýr letěl dál a uviděl pole s pýrem a květinami, na kterých seděly včely a opylovaly je. Netopýr už byl unavený a proto letěl zpátky do své jeskyně Netopýrky.

 

Kamarádi

Kubík Komzák

 

Žil, byl jednou jeden malý netopýr jménem Ondra a ten žil se slepýšem. Bydleli spolu v přepychové jeskyni, která byla plná krápníků. Jednou šel slepýš k velkému stromu a viděl na něm ptáka, jak se čepýří. Pták se podíval na slepýše a hned se zapyšnil, že je hezčí než slepýš. Když slepýš odešel, tak se u ptáka objevil pytlák, který neměl boty, protože je ztratil. Pytlák začal ptáka honit, ale pták byl rychlejší než on. Pytlák si nevšiml, že běží přímo na velký pýr. Šlápl na něj a zařval: “Áááu, to bolí!“ a začal skákat po jedné noze, jako kdyby byl kůň, který ztratil z kopyta podkovu a klopýtal. Tak mohl pták odletět zlému pytlákovi. Letěl za netopýrem Ondrou a za slepýšem a poprosil je, jestli by nemohl bydlet s nimi. Netopýr souhlasil, a tak se stali kamarády napořád a pytláka už se nikdy nikdo nebál.

 

Zpět na hlavní výpis

Nástěnka

obrázek
13. listopadu
RODIČOVSKÉ SCHŮZKY
Home škola Mašovice

Created by © 2015 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek pro školy